Život v nesnázích – „Tak trochu jiná láska“                

     Milovali se, byli pořád spolu a měli také hodně kamarádů a kamarádek, zkrátka jim skoro všichni záviděli. Celý život pracovali a protože neměli děti, vráželi lidově řečeno všechny prachy do bydlení. Koupili si vlastní byt a potom nábytek, pak rekonstruovali a pak zase dodělali novou koupelnu. Byl to byt jako místnost na zámku.  Všichni se chodili koukat, jak jim to společné bydlení a milování jde a nejen kvůli tomu. Vždy se našlo nějaké to vstřícné slovo a naslouchání. Rodiny obou výše zmiňovaných fungovaly, když to bylo ze začátku pro ně velmi divné. Jak mohou tito dva  kluci spolu žít, milovat se a ještě být šťastní. Maminky si nakonec také zvykly a na vnučky už skoro ani nevzpomněly. Nakonec byli všichni ještě rádi, že mají někoho, kdo se o ně na stáří postará a kdo je hodný strejda, který dá občas na přilepšenou něco synovcům či neteřím.
     Život však není pohádka a je dost realistický, jinými slovy není to procházka růžovým sadem a pokud budeme život nazývat takto, pak dobře, ale nezapomeňme , že růže mají také trny. Život zkrátka není americká veselohra, kde vítězí láska a vše obyčejně končí velkým romantickým lidově řečeno hepáčem. Jak se tak někdy stává, jeden z naší dvojice odejel ráno do práce a už se nevrátil. Byl žel na špatném místě ve špatnou dobu. Řidič kamionu zaspal a celou svoji vahou se opřel do auta, ve kterém seděl nevinný člověk.
     Pěkně to se všemi zatřáslo a všichni si plakali na ramennou, pak společně truchlili a byli zarmouceni. Nevydrželo to však dlouho. Byt byl totiž v soukromém držení a chalupa také. Nastalo něco, čemu ten co zůstal snad nemohl ani uvěřit. „Byt je náš a ty máš výpověď nebo sepíše smlouvu o pronájmu“,slýchával teď denně a nebylo to příjemné. Věděl, že byt byl psaný na jeho přítele a chalupa zase na něj. Nevěřícně kroutil hlavou a nechápal. Nevydržel to dlouho  a vyhledal právní poradnu a zaplatil si dokonce i právníka. Závět neexistovala a tak se čekalo na soudní přelíčení.

Jak myslíte, že to dopadlo?              (pokračování příště)

Kdo nakonec dostal byt?

 Byt dostala rodina zesnulého, neboť byl byt v soukromém vlastnictví.
 Přítel, protože měl na byt právo. Bydlel ve společné domácnosti s přítelem více než pět let. 
 Přítel zesnulého, neboť  žili v registrovaném partnerství.
 Byt získala rodina jako přímý dědic i přes zákon o registrovaném partnerství.
 Přítel se musel o byt rozdělit s rodinou.

Rozuzlení Vám přineseme za 14 dní. Zkusíte uhodnout jak to dopadlo? Zkuste!

Oldřich Kouřimský       Foto: iniciativa.cz

Související články:

Další články v podkategorii: Rady o bydlení