Proč se Češi nestěhují za prací

     V historii bylo několik etap tak zvaného stěhování národů. Masy lidí se daly do pohybu a hledaly svoji novou zaslíbenou zemi. Stávalo se tak vždy, když lidé potřebovali hledat obživu, potřebovali se uživit, mít kus vlastního pole a pastvinu pro zvířata.
     V dnešní době se stěhování národů děje jen v případě válečných konfliktů nebo přírodních katastrof. Exodus ve smyslu hlůedání si práce se hramodně nekoná. Byli jsme svědky, kdy řada našich občanů emigrovala v minulosti na západ, a nebylo to z důvodů útisku nebo politického útlaku. Těch pronásledovaných bylo přece jen méně. Většina lidí chtěla nejen svobodně žít, ale hlavně si ekonomicky polepšit. Dá se tedy přeneseně říct, že šla za prací, jinými slovy se za prací stěhovala.
     Když dnes vyslovíme pojem stěhování se za prací, pak si představíme hlavně ukrajinské nebo rumunské dělníky, ruské či čínské alias vietnamské podnikatele. Nakonec i řadu našich bratrů a sester ze Slovenska. Ti všichni odešli ze svých domovů a šli si hledat jiné živobytí nebo obživu.  POkud si však uvědomíme, kolik je tu zahraničních dělníků a podnikatelů, pak musíme nutně dojít k závěru a položit si jednu základní otázku:"Kde se tedy u nás bere nezaměstnanost?" Na druhý pohled je zřejmé a zcela evidentní, že některé regiony jsou v jisté nevýhodě a mají tak problém s nezamměstnaností. Podniky nefungují nebo se revitalizovali a špatně. Jsou kraje, kde je nezaměstnanost vysoká. Je v tom jistě m,noho různých faktorů od neochoty dělat jinou práci nežli tu svoji profesní nebo nebrat méně placenou práci až po opravdový nedostatek pracovních míst. To chtění či nechtění, obcházení zákonů a předpisů v braní příspěvků v nezaměstnanosti ponechejme vládě. Je to problém na vlastní kapitolu či dokonce několik kapitol. Přenesme se do tématu stěhování se za prací.
     V čřeských zemích je zatím zcela rozvinut systém, kdy hlava rodiny jezdí za prací do vzdálených regionů, odjede v pondělí a vrátí se s výplatou v pátek. Bydlí někde po ubytovnách a tak v odloučení od rodiny vydělává peníze na obživu, kterou by ve svém regionu nesahnal. Toto pracovní dojíždění je však známo již od socialistické éry. Nejne však od těchto dob, putování za prací bylo vždy, už v dobách starého mocnářství. Doba socialismu také přinášela stěhování rodin, dostávali se tak zvané stabilizační byty. Podniky si tak zavazovali a získávali zaměstnance.Celé rodiny se tak stzěhovaly i několik set kilometrů od svého rodiště.
     Naskýtá se tedy otázka, proč se dnes rodiny nestěhují za prací, proč se z regionu, kde je nezaměstnanost lidé nepřestěhují do regionu, kde je práce a výdělek?
     I na tuto otázku je spousta odpovědí. Opemeneme-li citové vazby na své rodiště nebo blízkost přímých příbuzných, pak je to hlavně otázka spojená s bydlením. Na západ od našich hranic je přibližování se k zaměstnání naprosto obvyklé a nikomu nedělá mnoho potíží. Pokud se podíváme na fakt, že v Německu, Rakousku nebo v jiných zemích je trh s nemovitostmi pružnější a vyspělejší, dostáváme se k základu problematiky.U nás v Česku zkrátka pružnější trh být ve své podstatě nemůže, neboť dodnes není zcela deregulované nájemné. Navíc administrativa nepracuje dostatečně rychle a pružně. Převod bytu se může lekdy protáhnout na měsíce. Ano, jde obejít tento stav různými smlouvami o smlouvě budoucí, ale je to další zatěžování a papírování. Na prvním místě jsou tedy ceny za pronájmy, které jsou ovlivněny reghulací jiných bytů. Trh s byty nemůže fungovat tak jak by měl. BNa druhé straně je to také dojíždění za svou rodinou, která zůstane vzdálená několik set nebo desítek kilometrů. Naše dopravní systémy, myšleno dálnice  a  silnice nejsou srovnatelné s těmi na západě. Chybí nám dálniční síť. O vlakovém spojení se raději nezmiňovat, neboť je drahé a větzšinou se odehrává se zpožděním, špíně a ve třicet až čtyřicet let starých vlakových soupravách. To vše jsou důvody, které hrají proti stěhování. V neposlední řadě je to také fakt, že k přestěhování nás mohou dovést důvody jistoty nového zaměstnání. Většinou nemáme moc velkou jistotu, že se v tomto případě nestěhujeme zbytečně.
     V našem okolí ale najdem lidi, kteří se přestěhovali za prací, z profesního hladiska nebo v rámci své kariéry si poleúpšili. Také znám případy, kdy se rodiče přestěhovali, aby svému dítěti umožnili leúpší vzdělání, nebo aby svému postiženému dítěti byli blíže a nemuselo být na internátě. O tom, že se přes všechny těžkosti lidé stěhují svědčí statistické údaje. Tak, že by to zase s tím sttěhováním za prací nebylo tak horké?
     Před časem mi jeden redaktor s lidových novin položil několik otázek, které chce zpracovat do svého článku týkajícího se tohoto problému. Tady jsou i s odpovědmi, které jsme mu poslali zpět:

1. Jsem sám, garsonka mi stačí,hlavně abych co nejdříve bydlel, stačí mi podnájem.

     O podnájem není nouze. Jde o klasický podnájem, kde si pronajmete pokoj v obydleném bytě. Je však potřeba vědět, že i tak musíte většinou zaplatit kauci a nemáte svobodu, kterou byste možná po nějakém čase uvítal,. Většinou jde o podnájmy ve vilových čtvrtích nebo rodinných domcích, které sice zaručují klid a relaxaci, jsou však od centra Prahy vzdálené, respektive je třeba počítat s dojížděním. Podnájmy přímo ve městě se pohybují  ve vyšších cenových relacích a na případný kontakt se přece jen čeká. Většinou není problém se do takového podnájmu dostat i po finanční stránce, jelikož jde v průměru o několik tisíc měsíčně. Pokud myslíte podnájem jako pronájem garsonky, pak je důležité vědět, že se ceny pohybují různě a také je zapotřebí zaplatit kauci, která se pohybuje od dvou do tří měsíčních nájmů. Ceny za pronájem se pohybují okolo šesti až deseti tisíc korun.
     Problém může nastat s výběrem nejvhodnější lokality. V případě, že nechcete dojíždět daleko nebo přes celé město. Je dobré vědět, kde je Vaše budoucí působiště a seznámit se s dopravní obsluhou daného místa. Pak se snadněji získávají kontakty na vhodnou lokalitu.
     V obou případech realitní kancelář vyhledává pouze majitele nemovitostí a tudíž je zaručena legálnost celého pronájmu. Vždy je potřeba sepsat smlouvu o pronájmu, kde jsou sepsány i veškeré podmínky o pronájmu a také zmínka o nakládání s kaucí, včetně podmínek za kterých může být kauce pronajimatelem odebrána.
     V případě, že chcete bydlet rychle a jste schopen za svým zaměstnáním dojíždět, nemáte jiné podmínky ( například s ohledem na  blízkost zábavných center…), není problém získat rychle vyhovující pronájem.

2. Mám rodinu a chci bydlet v rodinném domě chci prodat nynější dům.

    V tomto případě si musíte být jistý lokalitou, kde chcete bydlet. V nynější době je trend stěhovat se do blízkých satelitních městeček okolo měst nebo na venkov v blízkosti Prahy. Musíte počítat s tím, že pokud máte rodinný dům někde na venkově, budete muset počítat s doplatkem nebo s hypotékou. Ceny nemovitostí jsou okolo Prahy a v samotné Praze vyšší, než na venkově nebo v provinčním městečku.
     Zde může fungovat systém prodeje a koupě od jedné realitní kanceláře. Je třeba počítat s určitou dobou, která je potřebná na vyřízení všech potřebných formalit a je různá podle prodeje stávající nemovitosti. Veškeré potřebné formality vyřídí realitní kancelář. Je potřeba vědět, že celá transakce neproběhne rychle a je potřeba počítá s dvěma až čtyřmi měsíci minimálně.

3. Mám na svém bytě nebo domu hypotéku, chci se přestěhovat a zároveň se zbavit závazku.

     Zde je potřeba ujasnění, zda chcete bydlet opět ve svém nebo si jen něco pronajmout. V případě pronájmu je situace řešitelná. Je však potřeba vědět, že každý peněžní ústav u kterého máte hypotéku má svá pravidla, úroková období a zásady, podle kterých se musíte řídit. Vše najdete ve smlouvě o úvěru, kde jsou obsaženy všechny smluvené podmínky. Jde tedy o to, že je nutné postupovat individuálně a vždy v dohodě s peněžním ústavem. Jde také o to, zda má peněžní ústav na nemovitost zástavní právo. V praxi nejsou  s touto směnou nebo prodejem velké problémy. Jde o to, že budoucí kupec musí splňovat všechny podmínky dané Vašim peněžním ústavem, aby po Vás mohl převzít Vaše závazky k peněžnímu ústavu. I v tomto případě vše mohou po předání plné moci zařizovat realitní makléři. Pokud máte dost financí k placení měsíčních splátek za hypotéku, můžete  se v době, kdy se hledá kupec a vyřizují formality nastěhovat do pronajatého bytu.

Jste ochotni se přestěhovat s celou svoji rodinou za prací?

Prodali byste svůj byt a koupili si jiný v místě Vašeho nového působení?

Myslíte si, že stěhování lidí napraví nezaměstnanost?

Připracvil: OK                                      Foto - ikona:   gerlich-odry.cz, tabulka img.ihned.cz 

Související články:

Další články v podkategorii: Rady o bydlení