Dříve poměrně rozšířená věc a dne již jen zvyk a do budoucna možná jen sci-fi, či vzpomínky na minulost. Ano, život se mění a my se pochopitelně měníme s ním. Za tak zvané první republiky bylo zvykem, že si většina lidí pronajala byt od paní nebo pana domácího.  Pokud byla rodina nespokojena nebo chtěla byt větší, pak se pochopitelně stěhovala za lepším nájmem. Domácí byli na denním pořádku a bylo to samozřejmé.

Velice vhodnou investicí byla stavba činžovního domu. Činžovního od slova činže, takže nájem. Stavitelé stavěli domy pro bohatší měšťany či občany, kteří stavbou tohoto činžovního domu jistili svoji budoucnost respektive svoje stáří. Byla to vždy velice dobrá investice do budoucna. Podle bohatství majitele se dům poznal a dodnes pozná podle lokality i podle fasády či samotných rozměrů.

Levnější činže bývala tam, kde byl pavlačový dům se sociálním zařízením na chodbě, dražší pak v měšťanském domě s koupelnou a všemi výhodami, které se v té době mohly uplatnit. Později se začaly domy stavět hlavně pro účel, ale architektonické skvosty vznikaly dále. Z těchto dob pak do dnešního dne zůstalo množství činžovních domů. Pochopitelně dobou a také životním stylem vznikaly domy, které vlastnil stát, dnes již jen město či obec. Ne všichni původní majitelé domácí či jejich děti si nemovitost vzali zpět. Pro značnou zpustlost nebo z jiných důvodů. Jiní zase z finančních důvodů, neboť tušili, že takovou nemovitost není možné jen tak uživit.

Ať tomu bylo tak či onak, jisté dnes je to, že nám zůstávají nájemní byty z dob minulých a nové se nestaví. Respektive v tak malém množství, že to není k postřehnutí. Roli domácích v nových zástavbách převzali noví majitelé konkrétních bytových jednotek, kteří vyčkávají na nastěhování nebo se náhle změnila rodinná konstalace. Některé nově postavené byty si můžete pronajmout i od lidí, kteří mají dostatek financí a podnikají v tom, že Vám byt pronajmou za značný zisk. Někteří zase vyčkávají na to, až se vrátí děti a ty se potom nastěhují do bytu, který Vám zatím rodiče pronajmou. V jiných případech jde spíše o nájemní byty majitelů, které jsou starší výstavby nebo dokonce z dob předminulého či minulého století. Valná většina pronajimatelů jsou potom nájemníci obecních bytů, kteří pronajímají nelegálně a riskují tak nejen ztrátu bytu, ale i pokutu.

Když se řekne domácí, pak je to dnes pojem, který je pro mnoho z nás spjatý spíše s domácími, kteří restituovali majetek po rodině nebo po rodičích. Developerů je dnes mnoho. Nabídky se jenom hrnou z mnoha směrů. A reklamy na nové krásné domovy, které jsou pro nás k mání jen za několik milionů. Jakoby se pomalu vytrácela ona stará kulturní tradice či jakoby se měnil styl zažitých let. Každý jakoby dnes chtěl vlastnit svůj byt, bere si hypotéky a ty se mu pochopitelně nabízejí totálně všude. Jakoby se měnil život, na který byly dlouhé generace zvyklé. Dnešní developerské , česky stavební firmy nestavějí pro jednoho majitele nebo jednu rodinu. Staví se za účelem prodeje, rozprodání jednotlivých bytů majitelům. Mění se tak nejen styl, ale druh vlastnictví. Vznikají družstva a sdružení majitelů. Najednou je u nás víc milionářů, kteří ovšem nemohou být milionáři jen za předpokladu, že by prodali byt a pak by r¨řešili svoji bytovou otázku jinak a jiným způsobem.

Proč se v dnešní době nerodí noví majitelé domů a proč tím nevznikají nové činžovní domy? Je opravdu tak nevýhodné investovat do budoucna tímto způsobem nebo se to dnes již nevyplatí? Bohatých je dnes již poměrně dost a jistě se najdou podnikatelé, kteří by na stavbu malého činžovního domu měli. Jistě by se mohl najít i zahraniční investor. Vypadá to, že dlouhodobé investice jsou dnes nechtěné a přijít k penězům rychleji je pro mnohé asi pořád ještě lákavější.

Na velké stavební firmy se však člověk zlobit nemůže a nemá právo je ani tlačit do stavby činžovních domů. Firmy jsou již dopředu nastaveny na tento stavební účel a my to tak chceme, nebo%t byty se stále prodávají a stále větší počet lidí si svůj vlastní byt koupit chce.  

Je to také možné vysvětlit tak, že se mnoho z nás bojí o výše nájemného, které se pochopitelně za několik málo měsíců budou pohybovat bez regulací podle tržních principů. Ti bohatší z nás pak raději investují peníze do nějakých fondů, cenných papírů nebo jiných vhodnějších investic o které se nemusejí zase tolik starat a které nebudou potřebovat za nějakou dobu opravu. Také podle mého sledování vymizela jakási prestiž, která v minulém století (alespoň v jeho první polovině) mezi bohatšími lidmi byla. Prestiž, která se přenášela i do vlastnictví nemovitostí.

Nemovitost je dnes také vhodná investice a dlouho ještě bude. Bohatší se však stěhují do nových letovisek, stavějí si Dallas či jiná satelitní městečka a tak trochu stále ještě kvete podnikatelské baroko. Je velkou škodou, že výstavbu činžovních domů přerušila socialistická éra, která nás hodila do stavu soukromých bytů v osobním vlastnictví. Možná však ještě přijde čas, kdy se setkáme s novými činžovními byty, novými domácími a budeme si moci od domácího pronajmout byt v nově postaveném domě.  Možná se však již s tímto druhem podnikání budeme setkávat stále méně a nakonec možná vymizí i ti, kteří jsou jako poslední mohykáni v restituovaných domech.

 OK

Foto: ikona - instaluj.cz

Související články:

Další články v podkategorii: Stavba, zahrada, exterier

přečteno (2099)| komentáře(1) | 18.5.2008

* Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah. Vyhrazujeme si právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvedčení, či příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky.

Zpět na Reality