Letní a zimní byty

      Bývalo zvykem, že za tak zvané první republiky existoval trh s pronájmem bytů na sezónu. Lidé z měst si pronajali část domu nebo byt na venkově, někdy i celý dům či vilu a trávili tam prázdniny. Byl to zkrátka a dobře jiný život. Lidé nejezdili po světě ani po Evropě. Putovali po vlasti a život na venkově brali jako ozdravný pobyt pro sebe i celou svoji rodinu. Byla jiná doba a náš venkov byl také o něco více zdravějším než je tomu dnes. Nepoužívaly se pesticidy a chemická hnojiva, kráva byla v každé druhé domácnosti a místo velkých družstev byly na vsi alespoň  dva velké statky. Políčka různých barev, podle plodiny která se tam  zrovna pěstovala, budila romantické dojmy a zcela odlišné chápání  krajiny. Večery na návsi s harmonikou nebo povídání pověstí a pohádek či jen sousedské rozpravy byly osobní a život na venkově byl , byť o dost těžší, ale osobnější a v některých podobách i velice přitažlivější než dnes.
     S kolektivizací venkova, rozvojem měst a bytovou výstavbou sídlištního charakteru se zdálo, že se život na venkově pomalu ztratí v prázdnotu lidských obydlí a že se snad skoro všichni nastěhují do měst. Zpíval to i Katapult ve své písničce a pomalu jsme tomu postupem doby začali propadat všichni. Nebyl to jen jev, který se vyskytoval v socialistických státech, tento fenomén zasáhl celý civilizovaný svět. Lidé přicházeli do měst za vidinou lepšího výdělku a také za možnostmi kulturního vyžití, dalšího vzdělání, života bez dřiny na polích.
     Doba se postupně začala měnit. Nebylo to samotným časem, ale vývojem. Jako lidé jsme začali pociťovat jakousi odtažitost od přírody, přetechnizovaný svět měst nás začal zatěžkávat stejně jako smog a v zimě přesolené ulice a chodníky. Jako lidstvo jsme začali hledat přírodu. Vlastnit alespoň kousek zahrádky, chatu či chalupu, odcestovat z města. To bylo přání většiny lidí. Někdo tvrdí, že to bylo díky zákazu cestování do zahraničí a tudíž naše rodiče hledali cestování alespoň „za humna“. Tento jev se však vyskytoval v celé Evropě a spíše se tedy můžeme přiklonit k názoru, že šlo přece jenom  o jakýsi návrat k přírodě.
     Devadesátá léta a restituce majetku nás posunula dále. Na venkově začal nový život. Reorganizace JZD, staronový vznik selských usedlostí a soukromé vlastnictví, to vše vedlo k obnově venkova. Pochopitelně i soukromé vlastnictví a podnikání vedlo k tomu, že část z nás si začala kupovat rodinné domy na venkově, začala si hledat nové bydlení. Vesnice a vísky za velkými městy zažívaly doslova stavební boom. Nejen podnikatelé, ale i rodiny s dětmi začali vyhledávat bydlení na venkově. Spousta mladých rodin se nastěhovala zpět do domů svých babiček a dědečků, spousta lidí začalo podnikat na venkově. Podle statistického úřadu se venkov pomalu osídluje.
     Chaty a chalupy jsme si jako lidstvo ponechaly a mnohdy s nimi i podnikáme. Spousta chalup se dá pronajmout. Je to poměrně dobrá věc. Nemám-li na koupi vlastní chalupy a nechci si brát hypotéku, neboť stejně již jednu mám, můžu si na nějaký čas pronajmout chatu nebo chalupu, dokonce i rodinný dům nebo byt někde na venkově. V tomto případě se nejedná o agroturistiku, nikdo nemusí pracovat na selské usedlosti, zkrátka a dobře se může věnovat procházkám po okolí a rekreaci. Jinými slovy se na konci našeho povídání dostává na začátek, Opravdu se vracíme do dob zlaté éry letních bytů? V našem případě dokonce i zimních. V poslední době se staví domy a byty také v oblastech proslulých na rekreaci a zimní sporty. Řada lidí si tyto nemovitosti nejen pronajímá, ale také kupuje. Reality v podhůří našich velehor nebo přímo v jejich centru jsou dnes zcela dosažitelné i pro mnohé rodiny, které splňují podmínky pro přiznání hypotéky.
     I přes naše cestování do Chorvatska, Itálie, Tuniska či jiných destinací nám stejně nebrání k tomu, abychom alespoň část své dovolené netrávili v naší domovině.Statistické čísla poukazují na to, že opětovně roste zájem o cestování po našich horách a nejen po nich. Roste počet těch z nás, kteří tráví alespoň týden v některém penzionu nebo si přímo pronajímá byt či dům, chatu či chalupu. Že by návrat k přírodě?

Olda Kouřimský                                       Foto - ikona: bouzkov.pampeliska.cz

 Myslíte si, že jde o návrat k přírodě nebo o vyšší životní úroveň , která nám  dovoluje takto cestovat po penzionech a pronajatých letních či zimních bytech?

Pronajali byste si chatu, rodinný dům, byt nebo chatu za rozumnou cenu na celý rok?

Jakou nejvyšší částku jste ochotni v případě dát za pronájem letního bytu nebo rodinné domu na venkově?

Související články:

Další články v podkategorii: Zajímavosti