"Práce jako na kostele? Ano. Je to zkrátka něco jako rodinná katedrála, kterou je nutné milovat, opravovat a to všechno stojí nejen peníze, ale i mnoho úsilí a času" 

O tom, jak se žije nájemníkům s deregulovaným nájemným, respektive, co všechno to pro některé z nich bude znamenat, jak se žije lidem, kteří mají prázdnějšípeněžky. Dnes se budeme bavit o tom, co znamená být opravdu majitelem činžovního domu. A jaké to má výhody a jaké nevýhody? Na to zkuste přijít sami.

Rozhovor s Olgou Charvátovou

Olga Charvátová je správce činžovního domu na Žižkově , který patří její rodině. (Vzdala se všech nemovitostí ve prospěch svých dětí.) Má mnoho různých aktivit od orientálních tanců počínaje až po cestování a charitativní zájmy konče. Největší zálibou je dnes podle všeho orientální, jinými slovy břišní tanec.

Kdo vlastně postavil nájemní dům na Žižkově?

Kdo  přesně postavil dům nevíme, je z roku 1912 , takže z počátku dvacátého století. Krátce po jeho dostavbě ho koupila moje prababička.  Moji prarodiče měli malý obchod na Žižkově. Celý život si spořili a nakonec si dům koupili. Moje prababička to brala jako dobrou investici na důchod. Tenkrát je dům opravdu uživil a byl to dobrý příjem na důchodový věk.

Vy jste dnes také v důchodovém věku, uživí Vás dům stejně jako Vaše prarodiče?

Co bylo tenkrát, dnes je zcela pryč. Udržet dům v provozním stavu a zvládnout další investice do oprav, to je to hlavní. Nějaký příjem k důchodu? Zatím nestačíme z příjmů zaplatit vše co bychom potřebovali na domě udělat.

Když byly restituce, zaskočilo Vás to? A jaké byly Vaše prvotní plány?

Zaskočilo, nezaskočilo. Naštěstí přišel politický zvrat a svoboda a do jaké míry to bylo nečekané je tak trochu spekulace. Jisté je, že jsme tenkrát společně s maminkou, která tenkrát ještě žila, zvažovaly zda požádáme o restituci. Dobu, kdy naše rodina dům vlastnila si pamatovala hlavně maminka, já jsem byla tenkrát malá holka. V padesátých letech museli rodiče dům odevzdat. Nakonec jsme se pro restituci s maminkou rozhodly. Už také jen pro památku na prarodiče. Dům nebyl v nejhorším stavu a tak se nám to zdálo schůdné.

Jaké jste měla plány?

Chtěla jsem udělat dům pro matky. Něco jako azylový dům. Částečně se to i podařilo a několik let jsem spolupracovala s obvodním úřadem a měla jsem měla část  patra vyhrazené pro samoživitelky. Před sedmi lety spolupráce skončila. Obvodní úřad již neměl zájem. Těch několik let splnilo svůj účel a pomohlo to mnoho matkám v nouzi.

Naplnila se s odstupem času všechna očekávání a plány?

Jak jsem již zmiňovala, naplnil se alespoň částečně záměr na azylový dům. Pochopitelně, že představy se rozcházejí s možnostmi a s finančními podmínkami. Důležité je, že postupně podle možností naplňuji všechny plány a představy, které jsme s maminkou měly.

Jak se chovají nájemníci?

Je to otázka, jak kteří. Někteří jsou slušní a dá se s nimi dost dobře vycházet a domluvit se o všem potřebném. Také jsou nájemníci, kteří mají ještě „staré“myšlení. Myslí si, že byt je jejich a podle toho s nim také zachází. Stává se pak, že dělají stavební úpravy v bytě bez mého vědomí natož souhlasu.  Někteří jsou někdy i vulgární, slovně napadají nebo pro změnu lžou. Proto jsem si pořídila diktafon a někdy si jednání s některými obtížnými nájemníky nahrávám, aby mi pak netvrdili opak. Naštěstí je ale většina nájemníků slušná. Hlavně starousedlíci, s těmi problémy nejsou.

Kolik máte v domě partají s regulovaným nájmem?

V současné době je to stále ještě většina. To je právě problém, na který se stále upozorňuje a zatím se řeší liknavě. Z bytu v regulovaném nájmu dostávám 1200,-Kč  za měsíc, což je opravdu málo (byt 1+1).

Jak tedy zvládáte opravy a nutnou rekonstrukci?

To je právě to. Pokud dům vydělával prababičce na spokojený důchod, já dnes zápasím s každou opravou. Je toho dost, co se musí opravovat. Pokud chceme například kompletně zrekonstruovat byt, musíme počítat s investicí, která přesahuje naše podmínky. Někdy si musíme vzít úvěr, jako například moje zrovna nyní moje dcera. Jindy musím rozprodávat starožitnosti nebo šperky po babičce a mamince. Zisky z nájmů stačí sotva na běžný provoz. Na větší opravy zkrátka nestačí.

Pamatuji si, že před pár lety jste rekonstruovali suterén na garsonku. Jak se rekonstrukce povadla?

No, chybami se člověk učí. Věřila jsem zedníkům. Jsem hold důvěřivá. Všechny stěny se totiž měly odizolovat a potom natřít speciální barvou. Stěny totiž drželyvlhko. Zedníci mi poradili, že mohu ušetřit a to tím, že se barva naředí s vodou. Byla jsem nevědoucí a dovolila jsem , myslela jsem, že jsou to odborníci a tudíž, že vědí co dělají. Stěna se odloupala a teď budu muset vynaložit ještě větší úsilí na to, aby se vše opravilo. Člověk se zkrátka učí zkušenostmi. Nemohu to samozřejmě reklamovat a tak nezbývá nic jiného, než počkat na penízky a opravovat. Jsem poučena a sama už chodím na různá školení a před opravami si vždy zjistím vše potřebné i po stránce odborné.

 V domě je k pronajmutí obchod, s jakými zisky lze z pronájmu tohoto obchůdku počítat?

S obchodem jsou trochu problémy. Vystřídalo se zde již několik obchodů a nájemců. Všichni postupně zkrachovali nebo obchod opustili. V okolí je docela dost velkých obchodů a dostupné jsou i supermarkety. Nájemci mají někdy problém udržet konkurence schopnost nebo vybrat ten správný sortiment k prodeji. Kdyby byl obchod stále otevřený a byl schopen platit nájem, bylo by hned více financí na údržbu domu. Je to úděl všech majitelů a správců. Musíme všichni umět alespoň teoreticky zedničinu a vše co je spojené s opravami a údržbou domu.

Dům je památkově chráněný, jak to ovlivňuje rekonstrukci a opravy?

Zatím chystáme opravy u kterých budeme muset spolupracovat s památkáři. Je pochopitelně nutné mít povolení nejen ke stavbě, ale i s památkové péče, která schvaluje vše. Dokonce i barvu omítky. Navíc opravy provádějí firmy, které jsou předem dané. Mnohdy se tak celá oprava prodraží, neboť si nemohu pozvat firmu, která by byla levnější.

Na kolik přijde například oprava stupaček, fasády či střechy?

V domě je šest stupaček. Jedna  oprava stupačky stojí okolo šedesáti tisíc korun. Máme zatím kompletně vyměněné tři stupačky. Na fasádu máme projekt, před dvěmi lety byla spočítána cena na 40000 Kč. V současné době je to nereálné, neboť nemohu ušetřit takovou rezervu. Zkrátka na ni nejde ušetřit. To je ale cena stará dva roky a ještě k tomu je to rozpočet jen na jednu stranu domu .  Střechu máme plechovou a jednou za osm let se musí natřít. Natření vyjde zhruba okolo 80 000 Kč.

Kdyby bylo nájemné deregulované, na kolik by pro Vás bylo dostačující nájemné za  byt 1 + 1 ( dnes 1200,-) ?

Reálné nájemné za tento byt se podle propočtů může pohybovat okolo 4000,-Kč. To by jistě pokrylo další nutné opravy v domě. V domě máme partaje s neregulovaným nájemným. Každý rok při zvýšení regulovaného nájmu snižuji těmto partajím nájem. V podstatě partaje s neregulovaným nájmem dojíždí na regulované nájmy. Spravedlivě jim tedy cenu snižuji.

Je podle Vás nutná deregulace nájemného?

Jak je vidět z našeho povídání, Předpoklad je, že do dvou let by deregulace nájmu měla vejít v platnost což je chvíle, která jistě prospěje všem , jak majitelům, tak i nájemníkům. Nájemníkům se zvýší komfort tím, že bude na nutné opravy a rekonstrukce. Výše dnes neregulovaných nájmů se sníží.

K mezinárodnímu soudnímu dvoru odešla žaloba ohledně regulovaného nájemného. Jak vidíte celou kausu Vy?

Žaloba k soudnímu dvoru je dobrá věc. Kdyby se žaloba nepodala, tak by se stát k deregulaci nájmů nikdy nerozkýval.

Šla byste do toho znovu?

Já mám dům hrozně ráda ,je to tak trochu pro nás katedrála. (smích) Je to vlastně poměrně vhodné přirovnání, je tam taky práce jako na kostele. S největší bych toho všeho znovu šla.

 Moc děkuji za rohovor.

Připravil: O.Kouřimský                 Foto : O.Kouřimský, ikona:domecky.unas.cz

Související články:

Další články v podkategorii: Zajímavosti