Brno je zlatá loď za děvčaty z Brna choď la la la ...

(Reality v Brně aneb o zlaté lodi)

„Brno je zlatá loď , za děvčaty z Brna choď…“, zpívá Ivan Mládek v jedné ze svých písniček. Brno však zlatou lodí v jistém slova smyslu zatím není. Nemyslím tím děvčata, ta jsou krásná a skvělá jistě v celé republice. Mám na mysli město jako celek.

První písemná zmínka o Brnu je z jedenáctého století, konkrétně z roku 1045, kdy se připomíná germánská osada kupců, sídlící pod hradem Petrov. Logické místo na křižovatce obchodních cest mezi jihem a severem Evropy i mezi východem a západem.
Dodnes leží Brno na této obchodní křižovatce, dodnes žije jako veletržní město obchodem. Brno je město, které má své legendy a taje, kouzla i romantiku. Brno je městem, kde i nemožné se Vám může vyplnit a to možná v tom dobrém slova smyslu. O tomto však nyní psát nechci a zkusím se k tomuto tématu vrátit někdy jindy a v jiném tématu.

 Proč tedy Brno není zase tak zcela tou zlatou lodí? Možná je to tím, že celá dlouhá léta socialistické výstavby bylo ve stínu Bratislavy, alespoň to řada lidí tvrdí a někteří jsou si tím jisti. Jak to bylo či nebylo, můžeme jen odhadovat. Faktem je, že na naše velkoměsto, kterým Brno v našich zeměpisných a demografických podmínkách je, se Brno jeví dnes spíše jako velká vesnice nebo opravdové provinční město. A přitom má veškeré předpoklady k tomu, aby se stalo opravdovým centrem dění a to nejen na Moravě. Když jdete brněnskými ulicemi po šesté hodině večer máte pocit, že se život ve městě zastavil. Obchody zavírají a v podnicích také není mnoho lidí. Není to však jen moravskou mentalitou, která raději chodí po návštěvách a sedí v teple svého domova? Velkou měrou za zapříčiňuje ráz města. Chybí turistický ruch na který jsme zvyklí v Praze. Pravda, Brno nemá mnoho památek jde je navštívit během dvou dnů, za to má však nádherné okolí a region „Jižní Morava“ pak skýtá mnoho příležitostí od návštěvy vinných sklepů  po procházky Moravským krasem  a návštěvami hradů a zámků.

Pokud tedy zmiňuji, že se  v Brně odráží tak trochu provinčnost, pak si možná můžeme myslet, že ve městě jsou levnější služby, že ceny nemovitostí jsou nižší než v Praze nebo je snad vše snadnější. Opak je pravdou. Ceny potravin a služeb se nejen vyrovnávají Praze, ale mnohdy díky menší konkurenci ceny v Praze převyšují. Nemovitosti, byty a domy se prodávají a kupují za srovnatelné ceny nebo ceny, které se těm pražským přibližují.

Brno poslední dobou chytá nový dech. Nejen , že se mohutně renovuje a opravuje, staví se nové domy v dřívějších prolukách, ale začíná se probouzet i po stránce společenského života. A to je nadmíru dobře. Začínají se pořádat programy a akce, které se v posledních několika letech stávají tradicí. A navíc, Brno se přestalo schovávat v koutku nebo stínu jiných měst, respektive Prahy , není už v roli ubližovaného a stále nadávajícího na pragocentrismus. V poslední době se z Brna stává ambiciózní město, které v mnohých ohledech předčí i Prahu. Brno je tedy na nejbližší cestě k tomu, aby se stalo nejen onou vysněnou zlatou lodí, ale přímo vlajkovou a ukázkovou lodí pro všechna další města, Prahu nevyjímaje.

 Jako jedno z mála měst se Brno rozhodlo pro radikální dostavbu okrajové části Brna, která zase tak zcela okrajovou není. Jedná se o pozemky a parcely za nynějším hlavním nádražím. Celá dlouhá léta tyto pozemky ležely ladem, nebo se na nich provozovala činnost, která měla nálepku prozatímní.

 Plán na dostavbu města v takovém rozsahu zatím nemá v novodobých dějinách konkurenci. Možná to lze srovnávat jen se stavebním tempem devatenáctého století. Vše se odvíjí od dlouho avízované nové stavby, mimochodem nejmodernější v republice. Tou stavbou je nové hlavní nádraží v Brně, které bude posunuto směrem k dnešnímu autobusovému nádraží. Bude přeložen a zrekonstruován celý dopravní uzel a železniční uzel bude přizpůsoben pro rychlovlaky. Ze starého nádraží má vzniknout něco jako zahrada a galerie s obchody. Zároveň má být zachováno jedno nástupiště pro připravovanou rychlodráhu, která bude urychlovat dopravu po Brně. V celém prostoru pak vyroste řada obchodů, hotelů a bytů. Vzniknou nejen nové ulice, ale dokonce i nové čtvrtě. Budou celkem čtyři.

Brno se tak vyšvihne mezi moderní města Evropy, bude mít nejen mezinárodní letiště, ale také nádraží a dopravní systém plně vyhovujícím evropské dopravní struktuře a dopravním podmínkám 21.století.
Dostavbou města v takovémto měřítku se navíc Brno stane důstojným velkoměstem, co se týká našich českých a moravských podmínek. Nové čtvrtě, nové hlavní nádraží a stále se zvyšující dopravní kolaps ve městě chce však ještě jednu radikální změnu. Již byla zmíněna. Brno by mělo totiž k novému nádraží dostat také první rychlodráhu.  Podle Brněnského deníku nestojí nic v cestě ani po politické vůli. Zvažují se hned dva koncepty.

První návrh pracuje s myšlenkou, že by s nádraží Brno Královo pole zajížděly vlaky pod zemí k novému hlavnímu nádraží. Vlaky by jezdily tunelem a plnily by tak úlohu metra. Další variantou je právě již zmiňovaná rychlodráha, která má asi větší pravděpodobnost na úspěch. Rychlodráhy totiž můžou kopírovat železniční a tramvajové tratě a to jak na povrchu, tak částečně i pod zemí. O podobné rychlodráze se dokonce uvažuje i v Praze a to v rámci tak zvané lehké varianty linky metra D.

Je pochopitelné, že ceny pozemků v okolí stouply a ceny nemovitostí díky těmto plánům a následné realizaci porostou. Čím více se bude Brno přibližovat modernímu velkoměstu, tím možná bude i dražší bydlení v centru města.

Tak tedy, Brno je zlatou lodí možná už teď a to nejen díky děvčatům od Ivana Mládka. Už jen proto, že se odvážně staví k budoucnosti svého města, který každý Brňák miluje.

Jaké jsou plány podzemní varianty? Brněnský drak 25.1.2005 citace:

V souvislosti s plánovanou modernizací železničního uzlu v Brně se mluví taktéž o výstavbě tzv. severojižního tramvajového diametru, tedy tramvajové tratě s podzemní částí v centru města.

Brno bude mít metro!
Otázka výstavby metra v Brně se začala rozvíjet v souvislostí s výstavbou metra pražského. Brno nemohlo započít z výstavbou hned z několika důvodů. Byla to především otázka financování takto rozsáhlého projektu a mimo jiné také otázka fyzické struktury městského prostoru - jinýmy slovy: Brno je na metro příliš malé a reliéfně příliš bohaté (kopcovité).

Úvahy se tedy natočily jiným směrem. Postavme tramvajový diametr - železnici s prvky městské rychlodráhy! Podobný systém využívá například německý Hannover, který jsem navštívil v roce 1999. Městská tramvajová doprava je zde v historickém jádru podzemní a v okrajových oblastech povrchová. Tento přístup je velmi vhodný právě pro ta městská sídla, jenž jsou populačně či prostorově nevhodná pro kompletní podzemní dráhy MHD.

 Odkud a kam?

Město Brno přišlo s novým prvkem v systému městské hromadné dopravy, a to se severojižním tramvajovým diametrem, který propojí severní části města (Královo Pole, Žabovřesky) s historickým jádrem a nově vybudovaným "jižním centrem" s novým železničním nádražím, které bude lokalizováno v sousedství dnešního ústředního autobusového nádraží Zvonařka.
Severojižní tramvajový diametr bude sloužit i obyvatelům Jihomoravského kraje. V souvislosti s připravovaným integrovaným dopravním systémem veřejné hromadné dopravy Jihomoravského kraje se připravuje řada stavebně technických opatření, která zajistí kvalitní vazby mezi městským a regionálním systémem. Napojení severojižního diametru na regionální systém, případně jeho prodloužení do regionu severním a jižním směrem, bude nabídkou pro obyvatele žijící v okolí města Brna. Jedná se tedy o prvek v městské hromadné dopravě města Brna, jehož význam výrazně přesáhne hranice města.

Fakta

Výstavba severojižního tramvajového diametru je významným projektem města Brna. V roce 1998 byla schválena Zastupitelstvem města Brna "Dopravní politika města Brna", ve které je obsažen požadavek na výstavbu  kolejové tratě v podzemí a požadavek na zajištění plynulého provozu povrchové městské hromadné dopravy různými formami segregace. Celá trasa povede na segregovaném tělese, čímž bude zajištěn plynulý provoz bez rušivých vlivů okolí. Jednat se bude o dvoukolejnou trať s pravostranným provozem, rozchod kolejí bude 1435 mm, vzdálenost os kolejí bude 3000 mm, celková minimální šířka tunelu 8000 mm a celková minimální výška tunelu 4600 mm. Cestovní rychlost je navržena na 30 km/h, traťová rychlost 70 km/h a minimální interval ve špičce 120 s. Přepravní kapacita v jednom směru bude 5 880 osob za hodinu.

Článek byl citován podle následujícího sdělení na stránkách Brněnský drak: Autorská práva
K článku nejsou připojena žádná rozšiřující autorská práva. Není-li zmíněno v textu jinak, lze obsah článku s uvedením zdroje dále citovat

Nejnovější informace , které proběhly novinami hovří o stavbě rychlodráhy, která bude jezdit nad zemí. Uvidíme, jak nakonec plány dopadnou a která z variant bude využita.

(OK)           

Foto: ikona -  archiweb.cz , Schéma a mapa navrhované trasy brněnského metra:brno.tucnacek.cz, nové hlavní nádraží v Brně: archiweb.cz, vizualizace nového hl.nádraží Brno:mm.denik.cz, ostaní foto OK - archiv abon ,

Související články:

Další články v podkategorii: Zajímavosti